Argo čeká na milost

Anna Doležalová

Budou Vánoce, všichni jsou na sebe hodní, jenom já mám zlost na celý svět. Můj páneček mě po 6 a půl letech zradil. A já ho tak miloval. Takhle zradit, to by pes nikdy neudělal, to dokáže jenom člověk.

Už je to dlouhých 6 měsíců, co mě můj pán přivedl do útulku. Jednoduše řekl, že mě už nechce, protože budou mít miminko. A bylo to. Dlouho jsem ho přemlouval, prosil a volal ho zpátky. Ale šel dál, jakoby vůbec neslyšel. Jsem sice starý mazák, ale tohle rozhodí každýho. Brečel jsem jako malý štěně.

Tak tu čekám a vlastně nevím na co. Chci já vůbec nového pána, co když mě zase zradí? Ta zrada bolí. Nemám rád lidi, nemám rád nikoho. Zlobím se, zlobím se na celý svět.

Tak utíká v útulku den po dni. Čas prý zhojí všechny rány, možná. Někdy se mi zdá, že ta Maruška, co se o nás tady stará, není zas až tak hrozná. Chodí za mnou do kotce, dá mi najíst, a někdy jí dovolím, aby mě trochu podrbala. Ale aby si holka zase nemyslela, že jsem nějaký trouba, co hned každýmu odpustí. To ne. Já si to dobře pamatuju, tu lidskou zradu.

Jednou se na mě přišli podívat nějací lidi, okukovali mě jako by mě chtěli "sežrat" čumilové jedni. A povídali si o mě. Já vím, poslouchat, co si jiní povídají, se nemá. Ale vydržte to, když víte, že se mluví o vás. Tak jsem zkrátka nastražil uši a poslouchal. Říkali, že jsem velký, silný pes. A krásný. No, nebudu lhát, poslouchalo se to dobře. Sice jsem dělal, jakoby mě to vůbec nezajímalo, zakousl jsem se do pneumatiky, co mi visí v kotci, a klidně jsem se houpal. Ale poslouchal jsem dál. Prý jsem agresivní. Ale divíte se mi, po těch zkušenostech co mám s lidmi? Potřebuji prý pevnou ruku. Co to je pevná ruka? To je něco na hraní?. Neblázněte, vdyť už tu mám dvě zavěšené pneumatiky. A o nějaké autoritě mluvili. Auto co..., autorita, žádnou Ritu neznám. To je nějaká nová fenka ta Autorita? No počkám, co z nich zase vypadne za moudro. A že prý nemám rád ženy. Jó, ženy, to jsou ta upištěná stvoření co na procházce na nás křičí "chyťte si toho psa...", No fuj, ty tedy opravdu nemusím.

Tak mě pěkně zdrbali a nic z toho zase nebylo. Tak opět čekám. Čekám na pána co má Auto-Ritu a Pevnou ruku. No to bych ho chtěl vidět jak vypadá. To bude asi pěkný strašák.

Dneska je mi nějak smutno, asi od toho přemýšlení. Ona i ta zlost na lidi mě nějak opouští. Jak budou ty Vánoce, jsem asi nějak na měkko. Vždyť ti lidi snad nejsou všichni stejní, někteří třeba nezradí a možná ti, s tou pevnou rukou a autoritou jsou i docela hezký. Třeba to ani nejsou strášáci do zelí.

Ksakru, a kde je ta Maruška, už by tu měla být s tím jídlem. No a že budou ty Vánoce, tak bych jí mohl dneska vyjímečně dovolit, aby mě trošku podrbala. Pod bradou a za uchem.

A pak půjdu spát, abych byl zítra fit. Třeba si pro mě přijde ten nový pán, co má pevnou ruku a autoritu, a zahradu, a teplý pelíšek, a plnou mističku a bude mě drbat za uchem a hlavně, už mě nikdy nezradí.

-----------------------------

Argo čekal v útulku Cheb přes půl roku, jeho pán podepsal souhlas s utracením http://www.utulek-cheb.estranky.cz. Nakonec našel nový domov v Chebu.