Pohodář Bongo

Eva Treschelová

Zdarec lidi, jak je? Skvěle, dík za optání. To byste nevěřili, jak je život krásný. Právě jsem se probudil do krásného dne a už se moc těším, až se bude roznášet snídaně, až se na nás budou chodit lidé dívat a hlavně až přijde Magda a vezme mě ven. Že je to trochu chabý denní program? No ano, mohlo by to být zajímavější, ale na to, že bydlím v útulku, docela dobrý, ne? No a když je nuda největší, vystěhujeme si s Borkem matraci z boudy až k mříži a pozorujeme okolí. Musím ho starouše trochu zabavit. On si to moc bere, že je pořád v útulku. Tedy teď už tolik ne, od té doby co bydlí se mnou. Já mám totiž pořád dobrou náladu, která je nakažlivá.

A čemu neodolám? Aportu! Nejraději mám, když Magda najde nějaký velký klacek, o který se pak přetahujeme, někdy jí seberu i vodítko a pak jí ho nechci dát, aby mě musela honit po louce. Ale pak jí ho nakonec vrátím. Moc rád bych zkusil nějaký psí sport. Slyšel jsem, že agility jsou docela fajn. Prý se skáče přes nějaké překážky, leze se tunely a dokonce tam je prý houpačka (nevím co to je, ale zní to zajímavě). Myslím, že by to mohla být docela zábava. Já rád skáču a za tohle by mě prý ještě chválili a odměňovali… Pak prý existuje něco jako flybal, tam se chytají balónky a frisbee, kde se loví talíře. Ale to bych je asi musel pak odevzdat, tak to by asi nebylo nic pro mě. Možná tak rekreačně. Ale ty agility, na ty bych si možná troufnul i závodně.

Jo a pak mám zbrusu novou zábavu, jízdu v kolečku. Nevěříte? Tak věřte. Jednou mne Magda jen tak ze srandy posadila do prázdného kolečka, já zůstal sedět a tak mě zkusila trochu povozit. Všichni si mysleli, že uteču, ale já se klidně nechal vozit sem a tam. Vlastně jsem vždycky chtěl být motokrosovým závodníkem (proto moc rád chodím v modré kombinéze viz foto), ale neříkejte to nikomu v útulku. Buď by se mi smáli, nebo by mi hubovali, že je to moc nebezpečné. Stejně by mi to asi nedovolili, nemám ani řidičák. Tak si musím vystačit s tím kolečkem.

Jé a mám moc rád banány (zlí jazykové tvrdí, že sežeru, na co přijdu), zrovna dneska jsem Evče na vycházce kus banánu zblajznul (nemá jí padat na zem). Cože? Že jsem tlustý? No dovolte! To není sádlo, to jsou mé vypracované svaly. Náhodou ještě o mě uslyšíte, když nevyniknu v agility, budu se věnovat kolečkokrosu! A když ani to mi nepůjde, mám v záloze kulturistiku nebo přetahování. Nebo budu pěstovat pěší turistiku. Záleží na páníkovi, co mi vybere za sport. A mimochodem, gaučing ovládám také. Tak vstávat a běžet pro mě do útulku, no šup!

Bongo již našel domov u starších manželů, bohužel musel ale zpátky do útulku.

Tak jsem zase zpátky. Ne, že by na mě byli zlí, to vůbec ne, ale já se tam strašně nudil. Raději, než chodit s babičkou po zahradě, prokousal jsem se plotem a utíkal po vesnici. Já přece potřebuji prostor pro rozvíjení svých sportovních aktivit a hlavně někoho, kdo se tomu sportu bude věnovat se mnou! Okopávání kytiček to pro mě nic není…

Bongo čekal na své nové páníčky v útulku Ústí nad Labem. Již našel své nové pány, snad mu to tentorát už natrvalo vyjde.