Zikmund

Eva Treschelová

Ahoj, já jsem v útulku dostal jméno Zikmund, ale říkají mi Ziky nebo Ziku. Jsem příbuzný s pudlem, možná dokonce pudl jsem, nevím to přesně, nikdy jsem se o to nezajímal. Moji majitelé mě ostříhali a pak vyhodili na zimu do útulku. Co jsem provedl tak strašného? Zestárl jsem a přestal jsem se svým majitelům hodit. Ničím jiným jsem se neprovinil, jen tímto. Přesto mne moji majitelé odsoudili k pobytu v útulku. U nás starých psů je navíc vždy riziko, že je to na doživotí. Lidé chtějí většinou mladé psy, nás staré moc ne. A já přitom mám tolik chuti do života, tolik bych chtěl rozdávat, ale také dostávat lásku.

V útulku jsou na mě moc hodní, mají mě tu rádi, ale kotec není zrovna vhodné místo pro starého, ostříhaného psa z bytu. S příchodem zimy mi nastaly krušné časy. Naštěstí si s tím v útulku umějí poradit a já dostal slušivý obleček, který mi pomáhá snášet zimu. Nosím se v něm jako rozený manekýn a sklízím úspěch. Spousta lidí, kteří mne potkají na procházce v mé modré kombinéze, se od srdce usměje a to ani nemusí patřit mezi milovníky psů.

Jsem starý, to ano. Mé smysly už nejsou to co bývaly, ale pořád umím být milý a veselý psík. Nějakému staršímu člověku bych mohl přinést do života ještě mnoho radosti. Ani vnoučata by mi nevadila, pokud by se ke mně chovala slušně. Pořád se umím rozdovádět jako mladík. Dokonce občas „čmajznu“ Justýně nějakou tu PET láhev a to si jí pak hryžu nebo se o ní s Evčou přetahujeme. Jinak jsem naprosto nenáročný a neobtěžující pes, vděčný za každé vlídné slovo a pohlazení. Báseň pana Vrchlického mě myslím přesně vystihuje. Vždyť za trochu lásky, šel bych světa kraj…

Zikmund našel domov u mladých lidí, kteří sháněli pejska vhodného do bytu. Původně sice chtěli pejska jiného, ale když uviděli Zička a zjistili, že je i čistotný v bytě, bylo rozhodnuto.