Psí příběhy(32)
Lojzíkovy oči
Anna Doležalová
Když jsem uviděla Lojzíkovu fotku na stránkách útulku, úplně mě zamrazilo. Ten Lojzíkův pohled, to je jedna velká výčitka. Chtěla jsem se o něm dovědět něco víc. Co to říkají ty jeho oči? Co všechno tento pejsek za svůj krátký život zažil? Snažila jsem se v těch očích číst.
Jsem Lojzík, dvouletý psí kluk. Prý jsem kříženec jezevčíka. Narodil jsem se mamince, krásné jezevčici. Tatínek byl neznámý tulák, co se do maminky zamiloval. Za dva měsíce jsem přišel na svět já, malý Lojzík. Jednou jsem slyšel našeho páníčka jak říká. "Škoda, že je ten Lojzík vořech, kdyby byl čistokrevný, nechal bych si ho". Vůbec jsem tomu nerozuměl. Jaký Vořech, vždyť já jsem Lojzík.
Nějaký čas jsem byl ještě u svojí maminky. Pak ale přišel den, kdy mě pán naložil do auta a někam mě vezl. Jeli jsme za město. Pak auto zastavilo, pán mě z něj vyhodil a ujel. Běžel jsem za autem, co mi jen moje krátké nožičky dovolily. Auto ale bylo rychlejší, ujelo mi i s páníčkem.
Bylo mi smutno, páníčka jsem měl moc rád, a po mamince se mi stýskalo. Byl jsem vyděšený. Vůbec jsem nechápal proč mi páníček ujel. Nějaký čas jsem čekal, že se pro mě vrátí. Potom jsem pochopil, že musím to auto, co mi ujelo,najít sám. Jedině tak se vrátím domů. Vydal jsem se na cestu. Byl jsem hladový a unavený, ale nevzdával jsem to.Tak jsem se toulal, ani nevím,jak dlouho. A najednou jsem to uviděl. Míhající se světýlka. Běžel jsem za nimi. Když jsem zjistil, že jsou to auta, zase jsem si vzpomněl na páníčka a běžel jsem hledat to naše auto, aby mě odvezlo zpátky domů. Těch aut tady ale bylo moc, bál jsem se jich.
Chvíli jsem seděl u silnice a přemýšlel co mám dělat.. Nevěděl jsem jestli mám čekat, nebo běžet za auty. Tak jsem tak pobíhal kolem té velké silnice sem a tam, až najednou jedno auto zastavilo. Že by to byl páníček? Běžel jsem k němu. Ne, bylo to jiné auto. Vystoupili z něj cizí lidé a chtěli mě chytit. Ne, já se chytit nedám. Uteču domů. Tak jsem se vylekal, že jsem utíkal a bylo mi jedno kam. Jenom pryč. Najednou jsem ucítil ránu, slyšel jsem nějaký hluk, cítil jsem hroznou bolest a pak jsem se ponořil do tmy. Nebylo nic.
Když jsem se probral, byl jsem celý zafáčovaný a zjistil jsem, že nemám jednu zadní nožičku. Nějací lidé mě naložili do auta a někam odváželi. Ani jsem se nebránil. Teď už vím, že mě odvezli do psího útulku. Jsem tu dodnes. Rána se mi hojí a dokonce jsem zjistil, že mi ta nožička, co ji už nemám, ani neschází. Já jsem totiž šikula a naučil jsem se báječně běhat po třech nohách. A protože jsem zjistil, že mě tu mají rádi, začínám být zase veselý a řeknu vám jedno tajemství. Já jsem na světě rád. Tety v útulku mi totiž prozradily, že až se úplně uzdravím, že si pro mě přijde nový páníček, který mě bude mít moc rád. A já se na něj móóóc těším a snažím se, abych byl co nejdřív zdravý.
Tak tohle jsem v těch Lojzíkových očích četla já.
Informace z útulku jsou takové:
Tento pejsek přežil vážnou autonehodu, prakticky se znovu narodil. Hledáme zájemce, kterému nebude vadit amputovaná levá zadní nožička. LOJZÍKOVI TO VŮBEC V NIČEM NEVADÍ! Lojzík je bud vyhozený nebo ztracený. Ten úraz se mu stal, když ho lidé viděli pobíhat u dálnice a chtěli ho chytit; tak se jich lekl, že vletěl pod auto. Ještě není úplně vyléčený, ránu mu převazujeme, má krunýř okolo krku, aby si ránu nekousal. Na to, co si prožil, je už poměrně veselý a je to moc pohodový pejsek.
A já k tomu jenom dodám. Lojzík si zaslouží dostat šanci na život. Bojuje a moc se snaží. Snad si o něm přečte někdo, kdo mu může poskytnou domov a lásku, po které Lojzík tolik touží. Za svůj krátký život zažil mnoho špatného a přesto začíná být veselý a má velkou touhu žít. Podívejte se na jeho fotku, je to nádherný pes! Zahleďte se mu do očí a uvidíte ...
Lojzík čeká na svého páníčka tady www.psiutulekhotelbouchalka.wz.cz
-------------------------------------------------------------
Pro
Lojzíka si přišla starší paní, vdova, která si jej vzala do bytu.
Původně si prý přišla pro nějakého staršího pejska, ale Lojzík jí
natolik zaujal, že včerejší "konkurz" vyhrál a odešel s paní domu. Bude
se tam mít velice dobře.